Když jsem se stěhoval na druhý konec republiky se stěhovací firmou, dbal jsem o to, aby byla každá krabice s věcmi pečlivě označena. Označování kartonových krabic považuji za důležitou součást stěhovacího procesu a prováděl bych to následujícím způsobem:

Barevné označení krabic podle místností. Jistou možností je označit krabice barevnými samolepkami tak, že například žlutá značka krabic je nasměruje do ložnice, modrá značka do kuchyně, červená do obýváku atd. Dle mého názoru se toto vyplatí tam, kde je těch krabic poměrně málo, například pět krabic v kuchyni, čtyři krabice v ložnici a dvě krabice v obýváku.

Číslování krabic. Systém číslování krabic se mi osvědčil v situaci, kdy bylo krabic hodně. A navíc se v nich nacházely předměty z různých prostor. Provedl jsem to tak, že jsem každou krabici popsal číslem, a do poznámkového sešitu jsem si pod tímto číslem zapsal obsah věcí, které se v krabici nachází. Takto dokonalý přehled pak umožňoval pohodlné vybalování předmětů z krabic na novém působišti. Takto označené krabice mohou být umístěné i na jednom místě a není nutné zaúkolovat stěhováky k tomu, aby je nosili podle barevného označení do určitých místností.

Písmena na krabicích. Tento systém by také mohl fungovat docela dobře. Krabice se očíslují a zároveň popíšou písmeny A až D. Písmeno A bude značit nejvyšší prioritu při vybalování věcí a písmeno D naopak nejnižší. Takto lze rychleji odhalit krabice, které bude na novém působišti nutné vybalit co nejdříve, a stejně tak se zjistí, které krabice mohou s vybalováním klidně pár dnů počkat. Systém priorit mi přijde velmi šikovný hlavně u velkého počtu krabic, kdy je stěhování v Praze Stěhování dohodou velmi náročné a protáhne se na několik dnů. Usnadní se tím spousta starostí a hlavně stres, který vzniká po nastěhování v důsledku prudké změny prostředí a nakumulovaných věcí, které je třeba postupně dávat na své místo.